Info o zemi


Název země: Chorvatská republika
Rozloha: 56 542 km ²
Počet obyvatel: 4 489 409 (2009)
Státní zřízení: parlamentní demokracie
Geografická poloha: jihovýchodní Evropa. Mapa Chorvatska
Časové pásmo: česko 0 hod.
Podnebí: Na severu mírně kontinentální, na jihu středomořské se suchými léty.
Hlavní město: Záhřeb
Měna: chorvatská kuna (HRK)
Jazyky: chorvatština (úřední)
Správní členění: 20 krajů
Národnost. složení: Chorvati (89%), Srbové, Slovinci
Náboženství: římskokatolické (cca 80%), pravoslavné, muslimské, evangelické, židovské
 

Dějiny:
Chorvatsko je mladá země, nezávislá od roku 1991. Jako jediný římskokatolický stát na Balkáně má zvláštní postavení zprostředkovatele mezi jihovýchodní a střední Evropou. Jeho skutečná historie však sahá až do predrímskych dob, do 12. století před n. l., kdy se zde začaly usídlit ilyrské kmeny: Istrie, Liburnů a Dalmas. Těch zpočátku sužovaly nepříznivé povětrnostní podmínky, ze severu Vial bouřlivý nárazový vítr - Bora az jihu zase teplý a vlhký - jugo. Nevytvořily si žádný společný stát, ale v 6. století př. n. l. se začínají přesouvat k moři a na poloostrovy, kde zakládají první města a vytvářejí tak podmínky pro rozvoj obchodu - již v 5. století př. n. l. se zde objevují řečtí obchodníci a budují nové kolonie. Soužití Řeků a Ilýrov vyvrcholilo spory o moc v 3. století př. n. l. Jak už to v životě bývá, kde se dva perou, třetí vítězí, a tak se moci ujímá Řím. Římské panství se pro Dalmácii stalo obdobím nebývalého rozkvětu, který ukončilo až rozdělení Římské říše. Následující století poznamenaly vpády nových kmenů a neustále boje, dokud sem v 7. století nezavítal kmen Chorvatů, který zde o dvě století později založil první chorvatský stát. Pro svou strategickou polohu byl vždy v centru pozornosti sousedních, mocnějších států. Od 13. století se Dalmácie a celá oblast Jadranu dostala do rukou Benátčanů, no svými nároky se netajili ani Uhersko ani Osmanská říše. Po objevení Ameriky a nových námořních cest poklesl význam středomořského obchodu, a tím i Benátek, což mělo za následek, že jejich država připadla habsburské monarchii, která zde panovala až do konce první světové války, přičemž Uhry spravovalo Chorvatsko a Rakousko Dalmácii. Po zániku Rakousko - Uherska vznikl narychlo nový stát AEO - království Srbů, Chorvatů a Slovinců, který se však během druhé světové války rozpadl. Po válce se Dalmácie stala součástí Chorvatska, jedné ze svazových republik Jugoslávie. V osmdesátých letech se otázka samostatnosti Chorvatska stávala stále aktuálnější a vyvrcholila v roce 1991 vyhlášením nezávislosti ze strany Chorvatů a následně i ze strany Srbů, což vedlo k občanské válce, kterou ukončila až Daytonská smlouva z roku 1995.

Musíte vidět:
Dubrovnik - "Stari Grad" město vysekané z jednoho druhu mramoru, jsou zde nejzachovalejší městské hradby na světě, vysoké až 25 metrů. Město bylo ve válce zničeno, v současnosti je restaurované.
Záhřeb - hlavní město, setkává se zde západ s východem, atrakcí je barevný chrám sv. Marka s unikátní střechou představující historické regiony Chorvatska.
Mljet - národní park, díky zachovalým lesem jedno z nejzelenějších a nejzachovalejších měst jihu jadranského pobřeží.
Národní park Plitvická jezera (Plitvička jezera) - krásná jezera, vodopády, známé z filmů o Winetuovi.
Města na pobřeží Jadranu jsou plné památek z období Římské říše az dob benátské nadvlády. Mezi nejzachovalejší patří Split, Šibenik, Trogir a Zadar.

 

Situace v Chorvatsku je v podstatě stejná jako u nás. V letní turistické sezóně je častěji vykrádání aut cizinců, doporučujeme nenechávat na sedadlech cennější předměty, tašky, kufry nebo jiná zavazadla. Některé odlehlé části regionů východní Slavonie a Země nejsou odmínované. Opouštět vychodené chodníky a navštěvovat opuštěné vesnice se nedoporučuje.
Zdravotnictví: Nemocnice a polikliniky se nacházejí ve všech větších městech, v menších městech jsou lékařské ambulance. Lékárny jsou téměř v každém menším městě. V případě vyhledání zdravotní pomoci se za všechny zdravotnické služby platí přímo ve zdravotnickém zařízení. V Chorvatsku platí mezinárodní dohody o placení výdajů za ošetření. V případě, že je nutné uhradit některé výdaje na místě, dají se později proplatit prostřednictvím zdravotního připojištění.

Doprava:
Cena lístků v městské veřejné dopravě se pohybuje cca 6,50 HRK. Jízdenky je možné koupit v novinových stáncích TISAK (podobné jako na území Slovenské republiky), iv dopravním prostředku, ale za vyšší cenu 8 HRK.

Autem Motoristé musí mít řidičský průkaz, technický průkaz od motorového vozidla i doklad o pojištění - zelenou kartu. V případě, že řidič není majitelem vozidla, policie může požadovat ověřené prohlášení majitele vozidla (v chorvatském, nebo anglickém jazyce), že vozidlo bylo půjčené. Při cestě osobním autem musí mít Spolucestující děti do 5 let povinně autosedačku.
Slovenské turisté, kteří cestují na dovolenou do Chorvatské republiky s domácími zvířaty mohou cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze pokud si zajistili cestovní pas zvířete, ve kterém jsou zaznamenány potřebné očkování zvířete. V případě přepravy jiných zvířat (ptáci, želvy, a pod.) Treba mat potvrzení od veterinárního lékaře o zdravotním stavu zvířete s údaji o místě původu zvířete a jeho identifikační znaky. Síť veterinárních ambulancí je rozšířená v každém větším městě. Více informací: www.veterinarstvo.hr.
MZV doporučuje uschovat doklad z peněžního ústavu v Chorvatské republice o výměně valut, nebo slovenská koruna po celou dobu pobytu v Chorvatské republice.

Ministerstvo vnitra Chorvatské republiky žádá i slovenské řidičů aby nejezdily v kolonách (2 - 3 auta za sebou), ale upřednostňovat individuální jízdu. Během cesty je vhodné odpočívat na vyhrazených místech (ODMORIŠTE), nebo čerpacích stanicích. Před cestou je vhodné nastudovat trasu cesty a možnosti oddychu.

V Chorvatské republice na vybraných hraničních přechodech (Bregana, Gorican a Rupa) existuje tzv.. červený a zelený pruh. Zelený cestný pruh je určen pro turisty přicházejících do Chorvatska, kteří převážet zboží podléhající celnímu odbavení a celní prohlášení. Zelený pruh mohou použít osoby, které převážejí neobchodní zboží v hodnotě do 300 HRK. Pro zelený pruh se může rozhodnout i osoba, která přepravuje zboží a má ho již celně přihlášen a odbaveno. Červený pruh využívají cestující, kteří přepravují zboží, které podléhá celnímu odbavení.
Do Chorvatské republiky lze dovézt valuty bez ohraničení, pokud jde o částku odpovídající době pobytu v Chorvatské republice. Podle celního zákona je cizinec osvobozen od placení cla za věci osobní spotřeby jako jsou obuv, oděv, hygienické potřeby a jiné. Rovněž je možné dovézt pro osobní potřebu 1 fotoaparát, 1 videokameru, 1 laptop, 1 osobní počítač, výstroj pro kempování, 1 kolo, 1 motorku, sportovní výstroj, zařízení pro jachting, výstroj pro sportovní rybolov, výstroj pro potápění, přenosný TV přijímač, horolezeckou výstroj, 1 přívěs, 1 plavidlo.

Tyto předměty je třeba nahlásit na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je nutné je opět vyvézt. Kromě toho je možné bez zaplacení cla přivézt 200 ks. cigaret nebo 20 doutníků, 1 litr alkoholického nápoje, 2 litry vína nebo podobného alkoholického nápoje, parfému do 60 ml. a 0,25 l vody po holení. Toto opatření se nevztahuje na cestující mladší do 17 let. Ostatní zboží neobchodní povahy v množství, který není určen k prodeji, ale pro osobní potřebu cestujícího a členů jeho domácnosti, je osvobozen od placení cla a daně z přidané hodnoty, pokud jeho celková hodnota nepřesahuje 300, - HRK. Více informací poskytuje Celní správa Chorvatské republiky www.carina.hr.

Dovoz drog a jiných omamných látek, včetně střelných zbraní, střeliva, výbušnin a jiných zbraní na území Chorvatské republiky není dovolen. Při dovozu potravin živočišného původu třeba brát v úvahu předpisy o nezávadnosti tohoto druhu potravin. Týká se to při dovozu potravin většího množství, kde se vyžadují zdravotní certifikáty. Uvedené se vztahuje na mléko, mléčné výrobky, pekařské výrobky, těstoviny, alkoholické a nealkoholické nápoje. Maso a masné výrobky nad 1kg podléhají potravinové kontrole, maso se může dovážet pouze tepelně upravené

Nejvyšší povolená rychlost: v obci 50 km / h, mimo obec 90 km / h, na silnicích výhradně pro motorová vozidla 110 km / ha na dálnicích 130 km / h. Osobní vozidla, táhnoucí obytný přívěs, nebo člun (loď), rychlost 80 km / h. Hladina alkoholu v krvi řidičů není přípustná - platí nulová tolerance, čili 0,0 promile alkoholu v krvi. Používání bezpečnostního pásu během jízdy je povinné, telefonování z mobilního telefonu za jízdy je dovoleno pouze s přístrojem umožňujícím "handsfree" telefonování. Ceny pohonných hmot se neustále mění. Informace o nich lze získaťt na www.ina.hr, nebo www.hak.hr.

Čerpací stanice na hlavních mezinárodních silničních tazích mají nepřetržitý provoz 24 hod., ostatní čerpací stanice jsou otevřeny od 7,00 do 22,00. Doporučujeme majitelům vozidel čerpají naftu, aby čerpali EUROBIODIESEL. V Chorvatsku platí povinnost mít i přes den rozsvícená potkávací světla nepřetržitě, po celý rok. Každé ze spolucestujících dětí by mělo mít vlastní autosedačku. Informace o stavu o podmínkách a stavu silniční a trajektové dopravy je možné zjistit na telefonním čísle chorvatského automobilového klubu, informační centrum + +385 1 4640800.

Dopravní přestupky řeší v Chorvatka místně příslušný Přestupkový soud. Účastníci dopravní nehody jsou povinni osobně se dostavit na řízení. Při dopravní nehodě třeba, aby si majitel vozidla vyžádal od policie zápis o dopravní nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto dokladu se nedoporučuje z území Chorvatska vycestovat. Pro zajištění výkonu trestu nebo přítomnosti v přestupkovém řízení může oprávněná osoba zadržet cestovní pas cizího státního příslušníka do konce řízení, nejvýše však na 48 hodin.

V případě udělení pokuty občanům Slovenské republiky konzulární oddělení Velvyslanectví ČR v Záhřebu nemá možnost ovlivnit, nebo změnit rozhodnutí pracovníků policie, resp. samosoudce o výši pokuty. Vzhledem k uvedenému by měli všichni účastníci silničního provozu dodržovat dopravní předpisy. V případě udělení blokové pokuty dopravní policií za dopravní přestupek, je třeba ji uhradit. V případě jejího nezaplacení, policie odebere cestovní pas, do doby její uhrazení. V případě, že pokuta není uhrazena, soud může změnit blokovou pokutu na výkon trestu. V případě dopravní nehody je nutné zavolat policii c. tel. 92 a učinit všechna vhodná opatření, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti silničního provozu - třeba postavit výstražný trojúhelník a vyčkat na příjezd policie. V případě, že je třeba odstranit poruchu na vozidle, doporučujeme volat "Pomoc na cestě" c. tel. 987.
V Chorvatské republice se za použití dálnic platí poplatky. Více informací o jejich výši je možné získat na internetových stránkách www.hak.hr, www.hac.hr, nebo www.autoweb.hr

Podmínky a stav silniční a trajektové dopravy monitorují Chorvatský automobilový klub a Informační centrum HAK + +385 1 4640800 a také druhý vysílací program Chorvatského rozhlasu na RDS-HRT.

V případě cestování po moři je největším dopravcem je Jadrolinija, která provozuje největší počet pravidelné mezinárodní a domácí trajektové lodní dopravy. Více informací je možné získat na www.jadrolinija.hr. Pro informaci turistům jsou často doporučované Daliy užitečné adresy: www.hznet.hr - informace o vlakových spojeních, www.croatiaairlines.hr - informace o leteckých spojeních, www.aci-club.hr - možnosti
jachtařské turistiky, www.hrvatska.hr - obecné informace o cestování, www.mvp.hr - podmínky cestování na území Chorvatské republiky, včetně adres diplomatických zastupitelstev na území Chorvatské republiky.

Chorvatské aerolinie pravidelně létají ze Záhřebu na ostrov Brač, do Dubrovníku, Puly, Splitu a Zadaru. Síť autobusových linek je široká, ceny jsou přiměřené a vozidla kvalitní. Vlaky jsou levnější, pohodlnější ale pomaleji (kromě rychlovlaku provozované mezi Záhřebem a Splitem).

Příjemným dopravním prostředkem je trajekt, plavba mezi chorvatskými ostrovy je dobrou alternativou. Trajekty společnosti Jadrolinija plavou mezi Dubrovníkem a městem Rijekom, stojí ve Splitu a na ostrově Korčula.