Info o zemi

Litva

Název země: Litevská republika
Rozloha: 65 300 km 2
Počet obyvatel: 3 545 319 (2010)
Státní zřízení: republika
Zeměpisná poloha: východní Evropa, na pobřeží Baltského moře. Mapa Litvy
Podnebí: Přechod mezi přímořským a kontinentálním, mírné zimy a mírně teplá léta, poměrně časté srážky
Hlavní město: Vilnius
Měna: litas ( LTL )
Jazyky: litevština, ruština
Správní členění: 10 oblastí a 41 okresů, kromě toho 19 míst jako správní celky,
Národnostních. složení: Litevci (83,5%), Rusové, Poláci, Bělorusové, Ukrajinci
Náboženství: římskokatolické (80%), pravoslavné
Diplomatické zášť.: Velvyslanectví Litvy pro ČR:
Lietuvos Respublikos Ambasáda, Löwengasse 47, A-1030 Wien (Vídeň)
Österreich (Rakousko)
Tel..: 00431/7185467
Fax: 00431/718546

Velvyslanectví ČR v Rize (působí pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko)
Smilšu pfieje 8, LV - 1050 Riga,
Lotyšsko (Latvijas Republik)
Telefon: 00371 78 14 280
Fax: 00371 78 14 290

Víza a doklady:
Na základě Dohody o zrušení vízové povinnosti mohou Slovensku občané bez víz pobývat v Litvě nejvíce 90 dní v jednom pololetí. Na vstup do Litevské republiky potřebuje občan ČR platný cestovní pas, jehož doba platnosti je nejméně o 6 měsíců delší než je předpokládaný datum ukončení pobytu v zemi. Nezletilé (do 18 let) mají právo vstoupit na území země v doprovodu alespoň jednoho z rodičů, nebo zákonného zástupce, případně samostatně, pokud následují své rodiče nebo zákonného zástupce, kteří se nacházejí v Litvě.
Cizinec se může dlouhodobě (více než 90 dní v jednom pololetí) pobývat na území Litvy na základě povolení k dočasnému nebo trvalému pobytu, o který může požádat na litevském velvyslanectví (pro občany ČR je ve Vídni), nebo na migračním oboru ministerstva vnitra Litvy. V Litvě není přihlašovací povinnost.


Dějiny:
Území Litvy od starověku osídlovali pobaltské kmeny, které se sjednotili až v polovině 13. stol. a vytvořili Litevské velkoknížectví, které bylo koncem 14. stol. jedním z nejmocnějších států ve východní Evropě. Christianizace snahy křižáckých řádů německých rytířů se datují od zač. 13. stol. Křesťanství však bylo oficiálně přijato až v r. 1387. Pod stálým vojenským tlakem řádů německých rytířů se země začala postupně sjednocovat s Polskem. V roce 1410 litevsko-polská armáda porazila Teutonských rad v bitvě u Žalgirise (Grünwald). Po smrti knížete Vytautase v roce 1430 význam Velkoknížectví slábne. Příčinou byly neshody mezi knížaty, nové vztahy s Polskem a finanční problémy, což vedlo k definitivnímu spojení s Polskem. Zpočátku byla Litva nezávislou součástí společné říše, později měla pouze status provincie. V roce 1795 byla větší část litevského území začleněna do Ruska. Ruský tlak vyvrcholil v roce 1863, kdy car zakázal tisk knih v litevském jazyce. Po 1. světové války a rozpadu Ruské říše litevská inteligence vyhlásila Deklaraci nezávislosti. Nezávislá Litva vznikla 16. února 1918, podařilo se odrazit pokus o komunistický puč. V roce 1940 byla Litva anektována SSSR a od roku 1941 okupována nacistickým Německem. Po 2. světové válce zůstala součástí SSSR. Během stalinských represí mnoho lidí, převážně z řad inteligence, deportovaly do pracovních táborů a počet litevského obyvatelstva se snížil o jednu čtvrtinu. Země jako jedna z prvních prohlásila po rozpadu SSSR v r. 1990 nezávislost, Moskva ji uznala až v září 1991. Litva se stala členem NATO a EU na jaře v r. 2004.


Musíte vidět:
Procházka litevskými městy je téměř jako procházka historií. Překvapí množstvím cenných gotických, renesančních, barokních a klasicistních světských i církevních architektonických památek, hradů a opevnění zejména ze 14. až 16. století. Staré centrum Vilniusu je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nedaleko hlavního města je nádherný hrad Trakai, symbol slávy středověkého litevského státu. Skanzen v Rumsiskes připomíná život rolníků na venkově na přelomu 19. a 20. století. Domácí turisté vyhledávají pobřeží Baltského moře s romantickými zálivy, písečnými dunami, rybářskými vesničkami, borovými háji. Oblíbeným výletním a lázeňským místem je Palanga s několika balneologických středisky a sanatoria. Vedle prohlídce staré architektury třeba navštívit také unikátní muzeum jantaru. V zemi je pět národních parků a 30 regionálních rezervací, množství chráněných přírodních útvarů, lesů, jezer, písečných dun a dalších, z přírodovědeckého hlediska významných území. I Litva se zařazuje k zemím, které tvrdí, že na jejich území leží zeměpisný střed Evropy. Ten litevský je 26 km severně od Vilniusu při vesničce Purnuškės a určili ho měřením odborníci Francouzského národního zeměpisného ústavu. Uvedený je i v Guinnessově knize rekordů.
Jak cestovat: http://zajazdy.topky.sk , www.letenky.topky.sk
Bezpečnost. rizika:
Situace není bezproblémová, časté jsou krádeže aut, bytové krádeže a pouliční kriminalita. Nedoporučuje se chodit po setmění na neosvětlené a opuštěné místa, a především ve velkých městech, stýkat se s neznámými osobami. Časté jsou silniční kontroly zaměřené na dodržování povolené rychlosti a detekci alkoholu v krvi.
Zdravotnictví: První pomoc se poskytuje bezplatně. Ambulantní ošetření se poskytuje za poplatek 25 USD. Úroveň zdravotní péče ve státních zdravotnických zařízeních trpí nedostatkem financí, což ovlivňuje kvalitu služeb. Soukromá zdravotnická zařízení mají úroveň vyšší, ale jsou poměrně drahé.


Doprava:
Cesty a dálnice: Těsta síť zahraničního automobilisté překvapí svojí poměrně dobrou kvalitou. Autostráda Via Baltica spojuje Helsinky s Tallinem, Rigo, Kaunasu a Varšavou. Vybudované jsou i domácí autostráda Vilnius-Kaunas-Klaipeda a Vilnius-Panevezys. Umožňují rychlý tranzit ze severu na jih a také směrem do zemí SNS. Struktura cest vytvořená v dobách sovětské moci potřebuje ve více případech rekonstrukci, vybudovat třeba i nové obchvaty měst. Litva má vytvořen rozsáhlý systém dálkových autobusových spojů z Vilniusu do Rigy, Tallinnu, Kaliningradu, Minska, Varšavy a dalších měst. Od 1. listopadu do 1. března musí všechny auta jezdit s rozsvícenými světly. Maximální povolené rychlosti: v obci 60 km / h, mimo obec 90 km / ha na dálnicích 110 km / h (v létě 130 km / h).
Ministerstvo spojů Litevské republiky informovalo o zavedení poplatků za využívání silnic nejvyšší kategorie pro nákladní a autobusovou dopravu s platností od 1.července 2007.
Poplatky se týkají automobilů pro nákladní dopravu a hromadnou dopravu všech podkategorií v rámci skupin D a C (resp. M a N v podmínkách Litvy). Zavedeny budou ve formě dálničních známek platných pro všechny cesty kategorie A, na území tj. silnice A1 - A18. Podle délky časového intervalu se budou dělit na 1-denní, 1-týdenní, 1-měsíční a 1-roční, přičemž všechny podkategorie uvedených skupin vozidel mají zvlášť stanoveny cenové sazby. Dálniční známky lze zakoupit si na stanicích prodeje pohonných hmot vybraných zn.. STATOIL, LUKOIL, Baltic Petroleum, Ventus Nafta, EMSI degalines, jakož i na vyhrazených místech na pohraničních prostorech, které budou nést zvláštní označení "VINJEČIU pardavimo VIETA - SALES POINT OF VIGNETTES".
Pokuty za neužívání časově platných, nalepených a nepoškozených dálničních známek jsou stanoveny ve výši 600, - až 2.600, - LLT (6.200, - až 30.000 Kč).
Podrobné informace o používání dálničních známek lze získat na místech jejich prodeje, nebo na web-stránkách Ředitelství automobilových cest Litevské republiky: www.lra.lt

V pobaltských státech přibývají nebezpečné krádeže na parkovištích. Krade se především nafta z nádrží odstavených vozidel, pokud zlodějů řidiči vyruší, nezdráhá se kriminálníci ani útoku. "Ministerstvo zahraničních věcí ČR upozorňuje všechny Slovensku dopravců procházejících územím Litvy, Lotyšska a Estonska, aby na noční přestávky bez výjimky využívaly jen hlídané parkoviště av zásadě se podle možností vyhýbali nechráněným odpočívadlem kdekoli v tomto regionu. Ačkoliv na chráněných parkovištích není garantována stoprocentní ochrana majetku a osob, riziko krádeží je mnohem nižší ve srovnání s obyčejnými odstavnými plochami, "upozorňují z tiskového odboru resortu. Komplexní a pravidelně aktualizovaný seznam doporučených parkovacích míst pro členské prepravcovské organizace lze nalézt například na internetových stránkách International Road Transport Union . (mzvsr, 20. 9.2010)
Železnice: Vilnius má přes Varšavu spojení se střední a západní Evropou. Vlaky vedou do Rigy, Moskvy, Petrohradu, Kaliningradu a Lvova.
Letecká doprava: Hlavní mezinárodní letiště ve Vilniusu má spojení s hlavními městy v Skandinávii, s několika leteckými křižovatkami střední a západní Evropy i státy SNS. Menším mezinárodním letištěm je Kaunas. Vnitrostátní doprava vzhledem k velikosti země má jen nepatrný význam. Aerolinie Lithuanian Airlines mají sedm letadel výhradně západní výroby.
 
Komunikace: T-mobile (ano) , O 2 (ano)
průvodci: Lonelyplanet.com , Roughguides.com
Bez záruky:
Li tva si v 11. března 2010 připomněla 20. výročí vyhlášení nezávislosti . Litva se 11. března 1990 odtrhla jako první země od Sovětského svazu, což o rok později způsobilo jeho rozpad. "Pro všechny Litevců, pro všechny generace, je toto datum velice důležitý. Pro nás byla nezávislost snem," prohlásila při této příležitosti prezidentka Dalia Grybauskaitová. Litvu, podobně jako Lotyšsko a Estonsko, zabral Sovětský svaz během druhé světové války. Začátkem 50. letech deportovaly sovětské úřady statisíce lidí na Sibiř a do Střední Asie. "Jak tichý odpor jsme si zachovali svůj jazyk, písně, náboženství," řekla Grybauskaitová. K změnám došlo až po nástupu Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Perestrojka, která přinesla demokratizaci politiky, umožnila v Litvě v roce 1987 řízení pokojných protestů známých jako "zpívající revoluce", když do ulic vyšli statisíce Litevců a zpívali národní písně. "Zjišťovali jsme hranice perestrojky. Tiskli jsme je dál a dál a najednou už nebyly schopny odolat," řekl litevský premiér Andrius Kubilius, který byl jedním z lídrů opozičního hnutí Sajudis založeného v roce 1988. Na jeho čele stál akademik Vitold Landbergis, který se stal prvním postsovětským prezidentem. V únoru 1990 se v Litvě konaly vlastní parlamentní volby, jejichž vítězem se stal Sajudis. Nový parlament v březnu 1990 rozhodl o obnovení nezávislého litevského státu. Moskva reagovala ekonomickou blokádou av lednu 1991 i vojenským zásahem, při kterém zahynulo 14 litevských civilistů a stovky byly zraněny. V té době již vyhlásily nezávislost několik sovětské republiky a Moskva nakonec nezávislost Litvy uznala. (Síta, AFP)