Info o zemi

Název země: Nizozemské království
Hlavní město: Amsterdam
Rozloha: 41 526 km2
Počet obyvatel: 16 695 600 (2011)
Státní zřízení: Parlamentní monarchie. Koruna je dědičná podle zásady prvorodenosti v dynastii Oranžský-nasauskej. Pokud není mužský potomek, nastupuje na trůn žena.
Geografická poloha: západní Evropa, pobřeží Severního moře,
zámořská území: ostrovy Nizozemské Antily (do 10.10.2010) a Aruba v Karibském moři.
Časové pásmo: ČR 0 hod..
Podnebí: mírné přímořské, ovlivněné Golfským proudem, zimy jsou mírné a bez sněhu, léta jsou chladnější (průměrná letní teplota 16 ° C) s častými dešti, na podzim jsou časté husté mlhy
Měna: euro (EUR)
Jazyky: nizozemský, v provincii Friesland od r. 1994 i fríský. Běžně se lze domluvit také anglicky, německy, méně francouzsky
Správní členění: 12 provincií řízených provinčními radami v čele s komisaři jmenovanými královnou
Národnostním. složení: Nizozemci (86,5%), jiní (17%): Belgičané, Němci, (z čehož 9% jsou neevropské národnosti: indonéská, Surinamskou, marocká)
Náboženství: katolíci (32%), protestanti (14%), kalvinisté (7%), muslimové (5%), bez vyznání (41%)
Diplomatické zast.: Velvyslanectví Nizozemského království v ČR
Fraňa Krále 5, 811 05 Bratislava
Tel.: 00421 2 5262 5081, 00 421 2 5262 5091
Fax: 00 421 (0) 2 5249 1075
E-mail: info@holandskoweb.com

Velvyslanectví ČR v Nizozemsku:
Embassy of the Czech Republic
Parkweg 1, 2585 JG Den Haag (Hague)
Nizozemsko (Netherlands)
Tel.: 003170 416 7777, 416 7773 (konzulární odd.)
Fax: 003170 416 7783 a 416 7782
E-mail: embslow@bart.nl
Víza a doklady: Občané Slovenska mohou na základě Dohody o zrušení vízové ​​povinnosti z roku 1990 zdržovat v zemi bez víza po dobu 3 měsíců. Při vstupu do země je třeba předložit platný cestovní doklad (pas). V Nizozemsku platí přihlašovací povinnost. Cizinec je povinen přihlásit svůj pobyt na území země do 3 dnů na místním oddělení cizinecké policie (vreemdelingen poli). V případě, že cizinec nemůže dokázat délku svého pobytu v zemi, může jej cizinecká policie vyhostit.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Nizozemsko


Dějiny:
Území dnešního Nizozemska je severní částí historického Nizozemska (mezi Severním mořem a Arden, na území dnešního Nizozemska, Belgie, Lucemburska a malé části Francie). Ve starověku ho osídlili germánské a keltské kmeny, které soupeřily o moc. V 1. stol. před n. l. ho částečně ovládlo římské impérium, v 8. stol. se stalo součástí Francké říše. V 10. stol. se země rozdrobila na jednotlivá knížectví, od 12. stol. vznikají města, vzkvétá obchod a řemesla. Po několika pokusech o sjednocení se celé území dostalo v r. 1477 do rukou Habsburků. V 60. letech 16. stol. propukla nizozemská buržoazní revoluce a na severu vznikla Utrechtská unie, která v r. 1581 vyhlásila Spojené provincie nizozemské. Jejich nezávislost uznaly evropské velmoci. V 17. stol. Nizozemci získali velké území v Asii, Africe, Americe a dočasně ovládli světový obchod. V 18. stol. je však z mnoha držav vytlačila Velká Británie a Francie. V r. 1795 se země během francouzské revoluce zmocnili francouzské vojska. Na Vídeňském kongresu bylo v r. 1815 vyhlášené Spojené království nizozemské, kterému patřilo do r. 1830 i Belgie a Lucembursko. Od r. 1830 se stalo samostatným královstvím v dnešních hranicích. V první světové válce bylo neutrální, v druhé ho obsadilo nacistické Německo. Do poloviny 20. stol. patřilo k největším koloniálním velmocím, patřila mu např.. Indonésie, postupně však o kolonie přišlo.
Dnes mu patří pouze malé zámořská území v Karibiku (Aruba a Nizozemské Antily). I v současnosti je Nizozemsko jednou z nejvýznamnějších evropských zemí. Proto si ho za sídlo vybralo několik mezinárodních organizací: OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní), ICJ (Mezinárodní soudní dvůr), ICTY (Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v Jugoslávii), Europol (Evropský policejní sbor), PCA (Stálý arbitrážní dvůr) a Úřad vysokého komisaře pro národnostní menšiny OBSE.

Musíte vidět:
Hlavní město Amsterdam leží na několika ostrovech; spojuje jejich čtyři sta mostů. Mnohým připomíná Benátky, protože mnoho budov stojí nad vodou na kůlech. Už v 13. stol. zde vznikla rybářská vesnička Amestelledame, která se brzy stala městem - centrem obchodu v západní Evropě a jedním z nejdůležitějších přístavů. Turisté začínají prohlídku na náměstí Dam před klasicistickým královským palácem z poloviny 17. stol., s věží se zvonkohrou, vysokou přes 50 m. Nedaleká katedrála Nieuwe Kerk je místem korunovací nizozemských králů a ve Wester Kerk, renesančním kostele s barokním interiérem, je hrob malíře Rembrandta van Rijna. Ve městě je jeho památník i Rembrandtův dům s mnoha umělcových kresbami. Jeho díla jsou i v galerii Sixsche. Atrakcí jsou vyhlídkové plavby na lodích plujících po grachtech (kanálech). Velké přístavní město Rotterdam vzniklo v 13. stol. jako rybářská vesnička. Atrakcemi jsou Muzeum lodí, Muzeum námořnictva, Poplatkové muzeum s expozicí o vybírání daní, cel a poplatků a Museum De Dubbelde Palmboom s pracemi starých řemeslníků a dokumenty o práci lodníků. Vyhledávané jsou i plavby po přístavu. Haarlem (západně od Amsterdamu, 150 tis. Obyv.) Je známý pěstováním hyacintů. V kostele Grote Kerk na náměstí Grote Markt je varhany s 5000 píšťalami. Údajně na něm hrál i W. A. Mozart. Centrem provincie Frísko je město Leeuwarden (85 tis. Obyv.), Které ve světě proslavily zlatníci a kovotepci. Najdete tam rodný dům legendární tanečnice a špionky Mata-Hari, dnes muzeum Fríští literatury. Postavením průchodu přes řeku položili Římané ještě ve starověku základy pozdějšího obchodního města Maastricht. Nejznámější pravidelné květinové trhy se konají ve městech Delft, Utrecht a Amsterdam. Dominují jim nejpopulárnější holandské květiny - tulipány nebo narcisy. V zemi se pořádají velkolepé květinové festivaly a průvody s vozy ověnčeným hyacinty a narcisy. Jednou z nejslavnějších výstav květin na světě je Floriade, která se koná pouze jednou za 10 let. Ostatní byla v r. 2002. Kuriozitou je každodenní květinová burza v Aalsmeeru při amsterdamském letišti. Od poloviny dubna do poloviny září se konají každý pátek dopoledne v městečku Alkmaar tradiční národní trhy sýrů. Pro velký zájem chodí do Alkmaaru speciální sýrové expresní vlaky z velkých nizozemských měst. V městečku je i Muzeum sýrů. Na prohlídku lákají symboly země - tisícovka posledních větrných mlýnů. Před 150 lety jich bylo kolem 10 tisíc. Nejznámější zpřístupněny jsou v Heusdene, Kinderdijk, Zaanse Schans, Schermer, Schiedel a Aalsmeeru.

 

Bezpečnost. rizika:
V centrech velkých měst je třeba dávat pozor na zloděje osobních věcí a vykradače aut. Kradou se peněženky, kreditní karty, doklady, fotoaparáty a kamery. Některé turistické příručky doporučují mít v autě otevřené prázdné skříňky a odkládací prostory, aby zloděj viděl, že není co ukrást. Nejnebezpečnějším městem je Amsterdam, zejména Zeedijk, známá čtvrť nevěstinců mezi náměstími Dam a Nieuwmarkt (Red Light District), ale i kolem květinových trhu a domu Anny Frankové, protože tam chodí množství turistů. V souvislosti možnými teroristickými útoky je v ulicích více uniformovaných i neuniformovaných policistů. Zvýšená je ochrana vybraných objektů.
Zdravotnictví: Lékařská péče v přibližně 170 nemocnicích au 7000 lékařů je velmi dobrá, bez pojištění je ale pro cizince velmi drahá. Platí se v hotovosti za všechny ošetření i převozy sanitkou. Pohotovostní služba nemusí být v každé lékárně.

Doprava:
Cesty a dálnice: Perfektní síť autostrád dlouhá přes 2 000 km (bez poplatků) a asi 120 000 km ostatních silnic. Zelená značka E označuje mezinárodní dálnice, červená značka A národní dálnice a žlutá značka A cestu první třídy. Nejvyšší povolená rychlost je 50 km / hv obci, 80 km / h na ostatních silnicích a 120 km / h na autostrádach. Pokuty za překročení rychlosti jsou 40-200 eur. Hlavní cesta je označena jen výjimečně, třeba si všímat všechny, i malé uličky po pravé straně, protože platí pravidlo pravé ruky. Velkou pozornost je třeba věnovat hustém provozu na kolech. Při kolizi s cyklistou obvykle dávají vinu řidiči. Cizinec, který přicestuje vypůjčeným autem, musí mít notářsky ověřené povolení majitele auta v holandštině, němčině nebo angličtině.
Autobusová doprava: hustá síť dálkových i lokálních linek po celé zemi. Cestovní je podobné vlakovému.
Železniční doprava: moderní hustá síť. Nederlandse Spoorwegen má dva typy vlaků: InterCity (meziměstské rychlovlaky) a místní vlaky. Je celá řada slev, výhodnější je zakoupit si zpáteční jízdenku. Výhodné jsou i zvláštní programy např.. pas Zomertoer Plus (na cesty vlakem, autobusem a MHD), Dagkaart (jednodenní jízda více vlaky) a Rail Idee (zvýhodněné jízdenky do zajímavých míst pro turisty).
Letecká doprava: malé Nizozemsko má šest letišť s pravidelnou dopravou. Kromě spojů do sousedních zemí slouží zejména na sběrnou dopravu do Amsterdamu, jedné z pěti nejdůležitějších leteckých křižovatek Evropy. Letiště je vybudováno na navážkách na moři, dráhy a plochy jsou až čtyři metry pod úrovní mořské hladiny. Největším domácím dopravcem je královská letecká společnost KLM, nejstarší na světě. Po fúzi s Air France tvoří největší aerolinie na světě.
Trajektová doprava: slouží pro dopravu mezi ostrovy a pevninou.
Městská hromadná doprava: má špičkovou úroveň. V Amsterdamu je metro, autobusy, tramvaje a čluny na grachtech (kanálech). Po celé zemi platí strippenkaart s jednotnou sazbou. Tímto zvláštním lístkem lze cestovat všemi druhy MHD i příměstskými autobusy a vlaky. Lístky se vyplatí kupovat mimo dopravního prostředku, ačkoli jejich prodává i řidič. U něj jsou však dražší.
Kola: Nizozemci jich mají asi 13 milionů, jsou nejčastějším dopravním prostředkem na cestu do práce, školy i za nákupy. Platí nepsané pravidlo, že cyklista má vždy přednost, takže cyklisté dost často jezdí neohroženě i na červenou.