Info o zemi

Název země: Slovinská republika
Rozloha: 20 273 km2
Počet obyvatel: 2 005 692 (2010)
Státní zřízení: parlamentní republika
Geografická poloha: jih střední Evropy. Mapa Slovinska
Časové pásmo: Slovensko 0 hod..
Podnebí: Od přímořského středomořského (horká léta, mírné zimy), přes alpské (dostatek srážek, poměrně teplá léta, delší zimy s množstvím sněhu) po kontinentální (méně srážek, horká léta, chladné zimy).
Hlavní město: Lublaň
Měna: Euro (EUR)
Jazyky: slovinština
Správní členění: 58 okresů (občin)
Národnostní. složení: Slovinci (1,6 mil.)., Chorvati, Srbové, Muslimové, Maďaři, Italové, Slováci
Náboženství: římskokatolické (90%), pravoslavné, islámské, evangelické
Diplomatické zast.: Velvyslanectví Slovinska v ČR
Moyzesova 4, P.O. BOX 37, 813 15 Praha 1
Tel.: 00421 2 5245 0005
Fax.: 00421 2 5245 0009
E-mail: vbs@mzz-dkp.gov.si

Velvyslanectví ČR ve Slovinsku
Veleposlaništvo Češka Republice
Tivolska cesta 4, Ljubljana
Tel: 00386 1 425 54 25
Fax: 00386 1 425 54 25
E-mail: velepos.slovakia @ siol.net, embass@lublana.mfa.sk
Víza a doklady: Do Slovinska jako členské země EU je možné cestovat na cestovní pas nebo občanský průkaz.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Slovinsko


Dějiny:
V 6. stol. se na tomto území začali usazovat první Slované, neměli však vlastní stát a rychle se dostaly pod německý vliv. Od 12. stol. nad malými zeměmi teritoria získávali vliv Habsburkové, ovládli ho a připojili ke své říši. V 19. století patřilo slovinské území v rámci monarchie k tzv.. Ilýrským provinciím, ilyrské království, na čas bylo odstoupeno Itálii, po vzniku Rakousko-Uherska v r. 1867 se stalo součástí Predlitavsku a součástí monarchie bylo do r. 1918. Po rozpadu Rakousko-Uherska se samostatné Slovinsko sloučilo do Království SHJ (od r. 1929 Jugoslávie). Během druhé světové války bylo rozděleno mezi Německo, Itálie a Maďarsko, po válce se stalo součástí Svazové federativní republiky Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo Slovinsko v r. 1991 nezávislost.

Musíte vidět:
pobřeží Jadranu - na krátkém slovinském jadranském pobřeží je několik překrásných míst. Středověkou italskou atmosféru si uchoval Koper, perlou italské gotiky je městečko Piran, slavným letoviskem je Ankaran. V okolí Izola a Portorož jsou nejseverněji pláže Istrie. Jejich prostor není široký, jako v Chorvatsku či Itálii, kouzlo pobytu umocňuje originální atmosféra městeček, restaurace, kavárny a vinárničky přímo na promenádě u moře. Na většině slovinských pláží se platí poplatek.
Julské Alpy - dominantním vrcholem je tříhlavý Triglav (2864 mnm). Nejvyšší vrch země. Stejnojmenný národní park pokrývá skoro celé území Julských Alp. Staří Slované věřili, že Triglav je místem kde se setkávají nebe, peklo a zem. Dnes jsou Alpy plné víkendových trekujúcich turistů. Najdete zde lehké trekové, ale i těžké horolezecké trasy.
Lublaň - je menší Praha bez turistických hord, největší a nejlidnatější město Slovinska. Ve starém městě je mnoho nádherných renesančních, barokních a secesních domů, Prešernovo náměstí s františkánským kostelem, mosty a nad městem Lublaňský hrad. Nedaleko Lublaně je známá jeskyně Postojna. Dvacetikilometrovém podzemní chodby ji řadí mezi největší jeskyně v Evropě.
Bledský hrad - postaven na 100 metrovém útesu nad stejnojmenným jezerem nabízí nejlepší výhled na jezero, při kterém leží vyhledávané lázeňské městečko Bled, kde se před stoletím setkávala smetánka tehdejší Rakousko-uherské monarchie. Bled se snaží na tuto tradici navázat.
Národní galerie - jedna z nejlepších slovinských galerií s bohatou kolekcí děl.
Predjama - hrad postavený přímo z jeskyně, jeho interiér je plný oblečených voskových figurín, pod hradem je jeskyně.
Škocjanské jeskyně - obrovský komplex, součást dědictví UNESCO, největší slovinská turistická atrakce.

 

Bezpečnost. rizika:
Bezpečnostní situace je lepší než v zemích bývalé Jugoslávie. Třeba si však dávat pozor na kapesní zloděje, kteří kradou peníze a doklady. Nedoporučuje se ukazovat na veřejnosti hotovost a nosit viditelně cenné šperky. Slovinské cesty jsou jedny z nejnebezpečnějších v Evropě, místní řidiči i mnozí cizinci nerespektují povolené rychlosti ani na úzkých klikatých cestách. Příčinou mnoha havárií zahraničních turistů je únava. Policie zpřísnila postihy za porušení předpisů, ale velmi to nepomohlo. Zpracování, výroba, skladování, přeprava, nabídka či prodej drog se trestají sazbou do 10 let, navádění k užívání či umožnění užívání sazbou do 5 let, v případě nezletilého uživatele či skupiny je sazba do 10 let.


Zdravotnictví:Kvalitou je na srovnatelné úrovni s ČR. V zemi jsou dobré nemocnice s celou řadou specialistů. Velké hotely mají často vlastního lékaře. V lékárnách se lze domluvit také anglicky a německy. Léků je dostatek, jsou však dražší než v ČR. Při pobytu v přírodě pozor na klíšťata, doporučuje se denní kontrola celého těla. Vyskytuje se i vzteklina, ne však v turistických oblastech. V létě se doporučuje dodržovat pitný režim.

Doprava:
Cesty a dálnice: Pro auta registrovaná v zahraničí třeba mít zelenou kartu, na půjčené auto i písemný souhlas majitele. Policie příležitostně kontroluje vlastnictví dražších aut. Kvalitní autobusové spojení je do okolních zemí, husté je autobusové spojení po celé zemi. Slovinsko intenzivně buduje dálnice k moři pokud italským i chorvatským hranicím, a na severovýchod od Lublaně do Mariboru pokud rakouským hranicím. Na autostrádach se platí mýtné podle počtu ujetých kilometrů. Platit lze i v eurech, USD v Úředním kurzu. Proces placení je dost zdlouhavý av čase špičky se tvoří dlouhé kolony. Platí se i za použití některých rychlostních silnic. Nejvyšší povolená rychlost je 130 km / h na dálnici, na rychlostních silnicích 100 km / h, ostatních silnicích 90 km / hav obcích a městech 50 km / h.

Autobusy a nákladní auta mají nižší povolené rychlosti. Policie akceptuje 0,5 promile alkoholu u soukromého šoféra, u řidiče z povolání se netoleruje nic. Povinné jsou rozsvícená světla i ve dne a bezpečnostní pásy, i na zadních sedadlech, pokud jsou v autě zabudované. I při té nejmenší nehodě s poškozením automobilu třeba zavolat policii, která vydá potvrzení o poškození vozidla, se kterým bude moci automobil překročit slovinské hranice. Pokud cizinec odmítne zaplatit blokovou pokutu na místě, podle zákona se to považuje za podání připomínky k postupu policejního orgánu. Tehdy je narušitel předveden před soudce jako účastník přestupkového řízení. Cizinci zadrží pas. Soudce v dalším řízení rozhodne o správnosti postupu policejních orgánů av případě opodstatněnosti vynese rozsudek s výškou pokuty, která je několikanásobně vyšší než původní pokuta. Pokutu uloženou soudem třeba uhradit okamžitě, jinak se peněžitá pokuta změní na trest odnětí svobody.
Železnice: 1228 km, z toho 503 km elektrifikovaných. Vedou do každého důležitějšího regionu. Dopravní propojení, včetně EC a IC vlaků, je na západní Evropu, zejména na Rakousko, Itálie, Německo, ale i na Maďarsko a Chorvatsko. Vlakové soupravy jsou moderní, pohodlné.
Letecká doprava: Jediné mezinárodní letiště je v Lublani, sídle malého domácího dopravce Adria Airways. Spojení je do nejdůležitějších evropských měst, ale ne všude každý den. Létá tam i několik západoevropských aerolinií. Tranzitními letišti pro spojení do Slovinska jsou Vídeň, Mnichov, Frankfurt a Curych. Od podzimu 2004 trvá pokus o oživení mezinárodních letů z Mariboru. Mezinárodním letištěm pro menší soukromá letadla je přímořský Portorož. V zemi je i několik aeroklubových travnatých letišť.
Lodní doprava: Jediný spoj pro cestující je od dubna do října mezi Benátkami a Portorož. Koper, Piran a Izola jsou i jachtařskými přístavy. Tyto přístavy slouží i pro nákladní lodě.